duchovní správce:
P. Mgr. Roman Vlk, farář farnosti Laškov
Kostel:
Jiné pobožnosti:
Kostel a fara se připomíná již roku 1386 až do roku 1612. Po roce 1616 byla fara neobsazena a spojena s Laškovem a od roku 1625 pod správou faráře v Čechách pod Kosířem.
Farnost přemyslovská byla obnovena v roce 1784. Prvním farářem byl Hyacinth Kramný. K této farnosti byly připojeny Novosady, samostatná osada, spojená s Přemyslovicemi v roce 1849 a v roce 1927 převzala i název Přemyslovice.
Roku 1784 byly připojeny i osady – Stražisko, Maleny a Růžov, které dříve patřily pod konickou farnost. Při dělení přemyslovského dvorce bylo faře přiděleno 4,87ha a pozemků. Na opravu kostela byl určen výtěžek lesa zv. „Kostelní hora“ /25 měřic/.
Kostel je zasvěcen „Všem svatým“. Není známo, kdy byl vystavěn. Věž byla přistavena r. 1750-1754. V roce 1806 byl přestaven presbytář /za 730 zl/. Konická vrchnost dodala materiál.
Během napoleonských válek r. 1809 musel farář odvést stříbrný kalich. Starý hřbitov kolem kostela byl zrušen r. 1832 a byl založen nový. První varhany byly postaveny v roce 1833. V roce 1874 proběhla výměna varhan firmou J.Navrátil z Prostějova.
Hlavní oltář zhotovil řezbář Jan Fabl z Prostějova r.1880. Obraz „Všech svatých“ maloval František Bsirský z Olomouce r.1886. Sochy jsou od sochaře Ferdinanda Demetre z Grodenu / Tyroly-Rakouso/. Boční oltáře maloval mistr Charstner z Vídně.
Zvony byly zakoupeny od firmy Stanke v Olomoci r.1867. Jeden z nich měl nápis: „Na památku skončení cholery 1866“. Zvony byly odevzdány na válečné účely viz. zpráva z farní kroniky: „Dne 29 září, na den sv. Michala byly snímány zvony, aby byly odvedeny k válečným účelům. Zprvu měl být vzat jen největší „Maria-cholerový“. V poslední chvíli však přišel snímač inženýr Klimeš z Konice a vykázal se nařízením z Krakova, že musí odejmout i ten druhý „Florián“. Farář se bránil, prosil o intervenci v konsistoři, nic nepomohlo, zvony byly vzaty a poukázána za ně náhrada v obnosu 1432,- korun.
Zůstal na věži umíráček asi 15 kg a na sanktusové věžičce zvonek asi 3kg.“ Roku 1933 byl vymalován kostel malířem Jano Koehlerem z Kyjova a Janem Ježkem, jeho pomocníkem. Celý náklad hradil přemyslovský rodák ThDr. Pavel Vychodil, O.S.B. Nové zvony byly pořízeny roku 1932, ale 1.4. 1942 byly z věže kostela sňaty 3 zvony a odvezeny na válečné účely do Německa.
Na faře byl ubytován německý velitel SS s několika důstojníky. Na dvoře měli Němci autoopravnu. Farská hospodyně musela Němcům vařit a při vaření vždy dohlížel německý voják. Při podávání jídla musela hospodyně napřed všechno ochutnat.
Němci se chovali slušně. Když 9 května 1945 se německá armáda totálně vzdala, začali něm.vojáci všechna auta, vozy a kánony ničit a rychle utíkali na západ.
Roku 1946 měla farnost 1470 obyvatel. V letech 1950-1953 se všechny útoky komunistického zla soustředily na faráře Pavlíčka, kterého obviňovali, že je spiklencem Vatikánu. Byl několikrát vyslýchán v souvislosti požárů stohů slámy, rovněž i farská hospodyně. Byly hledány“ ukryté zbraně“ i v kostele. Fara byla neustále hlídána policií. Do světnic na faře sypalo JZD obilí. Faráři byl dočasně zastaven plat. Přihlášky dětí do náboženství byly přijímány za posměšku učitelů s poznámkou: „Vaše dítě se nikam nedostane.“
Nemůžeme se divit, že pod vlivem těchto přetěžkých dob statečný farář P. Pavlíček, ztrácel na kněžském elánu, zejména, když zákeřná nemoc pomalu, ale jistě, zatěžovala jeho organismus. Zemřel v nemocnici v Prostějově 15. dubna 1970.
Od 15.11.1969 Přemyslovice spravuje excurendo P. Pavel Zíbal, administrátor ze Stražiska, který se do Přemyslovic nastěhoval 30 listopadu 1969. Pomáhal zpracovávat korespondenci arcibiskupa Stojana k beatifikačnímu procesu v roce 1971, u příležitosti jeho 120. narozenin. V měsíci červnu roku 1971 bylo slaveno 25-leté kněžské jubileum P. Zíbala.
Ještě za působení P. Zíbala nebyl ONV v Prostějově povolen průvod Božího Těla ve dne 4. června 1972. Od 1. srpna čekají farnost změny. P. Zíbal má být pro pouť dětí do Křtin zbaven státního souhlasu, což znamená odchod do nádenické práce.
Od 1.8 1972 se ujímá duchovní správy P. Stanislav Šuránek, toho času administrátor ve Štítné. P. Zíbalovi byl odebrán státní souhlas, protože: „Nesplňuje podmínky všeobecné způsobilosti, požadované §2 zákona 218/49 Sb.“
Na rok 1973 jsou plánovány opravy kostela. 9. dubna začíná sekání omítek pro novou elektriku a 12. dubna začali elektrikáři dávat nové elektrické vedení.Do těchto oprav se zapojilo hodně farníků i místních občanů.
23. května začínají malíři a po úklidu kostela po malování provedl mramorování hlavního oltáře P. Miloslav Blažek z Laškova a ostatních oltářů mistr Stanislav Mikmek z Bohuslavic.
V únoru 1975 byla dána nová dřevěná socha Božského srdce Páně. Malá sádrová, již poškozená socha, byla odstraněna. V září natírá farní hospodyně Marie Holešová okapové roury na kostele i střechu nad sakristií. 30. května r.1977 odjíždí P. Šuránek do prostějovské nemocnice a 10. října jede na léčení po operaci levé ledviny do Mariánských lázní.
31. května 1978 je v předsíni kostela upevněna nová brána.
17. června dokončeno oplechování střechy nad starou zákristií /zvětralá břidlice/ V druhé polovině srpna opravena kaple Sv.Floriána na horním konci a dána plechová krytina.
6. prosince 1986 skončily práce na věži kostela, kde ke starému železnému zvonu, vážícímu 160 kilo, byly zavěšeny 3 zvony ze Ptení a dány na elektrický pohon. Zvon: Sv. Martin /větší/, Sv.Martin /menší/ a Bl. Jan Sarkander.
15. října 1990 umírá P. Stanislav Šuránek.
Další opravy vyžadovaly přípravy, tím samým také času. K těm farnost dospělá v roce 2001, ve kterém měla místo výměna krytiny a oprava krovů na střeše kostela. Rok 2002 byl ještě plodnější v podobné práce. Podařilo se v něm: ukončit opravu střechy s dodatečnou impregnací, provést úplnou opravu zákristie, dohromady s vybavením a úpravu presbytáře podle pokynu liturgické komise arcibiskupství olomouckého – regenerace /očištění/ všech kamenů oltáře, přemístění soch některých světců na vhodnější místa v navě kostela. V kostele byla také provedena výměna časti elektroinstalace a pořízené nové lustry. Aby Boží slovo mohlo být lépe vnímané byla provedená generální oprava ozvučení, nakonec byla provedená výmalba celého kostela a generální oprava poloviny stropu, která byla v dezolátním stavu. Druhá polovina byla opravená v roce 2004.
V roce 2003 se pozornost zaměřila na zabezpečení kostela novým poplašným zařízením. Rok 2005 se podepsal na našem kostele především výměnou celé podlahové desky. Nová obsahuje zároveň podlahové vytápění. Také byla vyměněná spodní část elektrických rozvodů a hlavní ovládací deska v zákristii, které už nevyhovovaly. Zůstal zhotovený nový hromosvod. Nezapomnělo se rovněž na nové boční dveře do kostela.
Co nám zbývá přidat? Je ještě hodně věci, které je třeba zdokonalit nebo vyměnit, jestli jde o hospodářskou stránku farnosti. Nezbývá tedy nic, než důvěřovat, že také v dalších letech nebudou scházet obětaví farníci, kteří nebudou šetřit svým časem, modlitbami a finančními prostředky na starost o místo, naší farnosti, které v první řádě mluví o našem vztahu k Bohu.
– z kroniky farností Přemyslovice
