Vánoční modlitba otce Pia

Ó, Nejsvětější Duchu, pohni mé srdce, aby mohlo chválit i milovat. Obdař světlem můj rozum, aby mohl rozjímat o jemnostech velkého tajemství lásky Boha, který se stal dítětem, rozpal oheň mojí vůle, abych jím mohl zahřát toho, který se třese zimou na seně. Maria, Matko moje, uveď mě do betlémské jeskyně a dej, abych se ponořil do rozjímání nad velkou a vznešenou událostí, která se stala v mlčení té nejdelší a nejkrásnější noci, jakou kdy svět spatřil. Kolikrát jsem Toho, který klepal na moje dveře, aby se v něm mohl ujmout vlády jako král lásky, odhodil a podlehl nejnižším slabostem! Ó, jak velice se za to hanbím! Ježíši, vždy bohatý na milosrdenství! Odpusť mi! Přijď, aby ses znovu narodil v mé duši a zůstal v ní navždy. Naplň nejvroucnější láskou mé vychladlé srdce. Zapal ve mně onen oheň, který jsi přinesl na zemi, když jsi na ni přišel, abych jím spálený obětoval sebe na oltáři Tvé lásky jako oběť lásky, abys mohl kralovat v mém srdci a v srdcích všech, aby ve všem a přes všechno mohla znít jediná píseň chvály, požehnání a díků Tobě pro lásku, kterou jsi zjevil v tajemství své dobrotivosti.

                                                                                       (Ep IV., s. 867–869)