Menu:
Počítadlo

Těžkosti na Eucharistii

Cesta k této stránce - Články (6) / K zamyšlení (11) / Těžkosti na Eucharistii

Eucharistie je tím zvláštním místem, ve kterém se můžeme v dnešní době dotknout Boha a pocítit Jeho přítomnost. To setkání s Pánem není však zbavené těžkostí.

            Neoddělitelnou součástí naší všednosti je vřava, hluk, vnitřní strach a neklid. Často z úst lidí rozlítaných padají slova: liturgie mne unavuje, nemůžu se soustředit, myslím na něco jiného… Abychom pochopili řeč Boha, je potřebné ticho, neboť právě v něm On je přítomný a v něm chce mluvit k nám řečí lásky, po které tak moc toužíme, chce nás k sobě přiblížit a pozvat ke zvláštnímu poutu. Proto je potřeba dřívějšího příchodu na Mši svatou a vstupu do Boží přítomností s konkrétními situacemi, které tvoří náš život. Měli bychom mít vědomí, že ti, kteří stojí vedle nás, také přišli se setkat s Pánem. A překážkou v tomto setkání mohou být naše hovory, vyřizování věci, vyzvedání nevypnutého mobilu nebo žvýkání gumy.

            Dříve však než se postavíme u oltáře, stojí za to nově si uvědomit nauku Ježíše: „Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar“ /Mt 5,23-24/. Požadavek Krista je těžký a potřebuje pomoc, abychom ho dobře naplnili. Byly kdysi tradice, které napomáhaly člověkovi konání krásných skutků smíření, např. členové rodiny před odchodem na mši svatou nebo zpověď podávali si ruce na znamení odpuštění příkrostí, jaké si vzájemně způsobili.

            Zásadně dvě pozice nám ztěžují účast na Mši svaté. První je rutina, zvyk, ztráta významu obřadů. Často mezi liturgickými pojmy, znameními a symboly přicházíme o hloubku a smysl setkání s Pánem, což znemožňuje plodnou a vědomou účast na Eucharistii. Druhá – to je vnímání liturgie, jako by byla „časem vyloučeným“ z naší všednosti – nedovolujeme se jí stát součástí našeho života; ona je odtrhnutá od toho všeho, čím žijeme. Nemá tedy síly proměňování toho, čeho se dotýká. Jestliže na mši svaté myslím na něco jiného, na život, na nevyřešené věci, čekající setkání, měl bych to složit Bohu na oltář. Tím způsobem skutečnost mých věcí a oběť Eucharistie nebudou od sebe oddělené, ale stanou se jedním.

            Tím, co dovoluje nám překonat tuto těžkost, je „chození v Boží přítomnosti“, tedy neustálá paměť na Něj. Jde o ponoření v lásce skrze krátké akty víry, jak např. „Ježíši, důvěřuji Ti!“, „Ježíši, miluji Tě!“, atp. Také veškeré naše adorace mají natolik smysl, nakolik jsou ponořené do Eucharistie.

            Nedostatek našeho osobního angažování může způsobit, že v našich vyjádřeních o Eucharistii objevuje se smutek a nahořklost; necítím potřebu účasti, je to pro mě nuda a únava, nemám rád se vtírat Stvořiteli, nemám rád kázání, neumím se modlit v davu… Srdce člověka necítí už potřeby kultu Boha, tím více touhy po díkůvzdání a velebení.

            A přece stejně jako víra se rodí z naslouchání, láska se rodí z poznání.

            Vcházíš do kostela. Za okamžik začne mše svatá. Hodina, možná více, strávená na tomto místě, kdy stranou pláče dítě a lektor se každou chvíli zakoktává nebo něco nesrozumitelně mumlá. Zda v takových podmínkách je možné hovořit s Bohem? Co zbude po odchodu z kostela?  V Eucharistii jdeme s Bohem a Bůh s námi v dokonalé jednotě, proto by se měla prodloužit mimo čas jejího sloužení. Jaké antidotum je možné najit, aby Eucharistie byla neustále čerstvá a nová? Jako křesťané jsme pozvání, aby pořád nově odhalovali krásu Eucharistie a poznávali tajemství té „Svátosti svátostí“.

                                                   L. Smoliński

Kalendář akcí:

Myšlenka dne:
Pro dnešní den nebyla nalezena.

Modlitba měsíce

Modlitba k Andělovi obyčejností

Milovaný Anděle,
šedé obyčejností,
ihned mi veseleji,
když se v domu rozhostíš,
když vytřeš s úsměvem
oči mé zaspané,
vypořádáš se se slzičkou,
jako s tekoucím kohoutkem.
Vymeteš noční můry,
co v noci děsily,
natáhneš trpělivost,
připumpuješ sily.
Foukneš do nosu
ranní kávy vůní
a zase mi ukážeš,
jak se radovat světem.

Čtení na dnešní den:
Pro dnešní den nebylo nalezeno.
Přihlášení:
 
 
Přihlásit
Copyright © 2009, Farnost Laškov | Created by Soft System