Laškov, Přemyslovice, Čechy pod Kosířem

Menu:
Počítadlo

Růžencová modlitba těší nebe a zemi

Cesta k této stránce - Modlitby (4) / k Panně Marii (6) / Růžencová modlitba těší nebe a zemi

 

Spasitelné dílo vykonané skrze Ježíše Krista je jádrem Zjevení; to z něj bere Církev svou sílu. Když vedeme  život z víry, ponořujeme se do těchto událostí. Víme, že je zvlášť oživuje modlitba a růžencová modlitba dokonalé se vpisuje do prožívání spasitelných obsahů, předaných nám v Písmu svatém a v Tradici Církve. Růženec je tedy v jistém toho slova smyslu jakoby shrnutím celého Evangelia. Když se ho modlíme a rozjímáme spasitelné události, jsme při Ježíši a Marii, a tehdy se na nás hojně rozlévá spasitelná milost.

               Jak se modlit Růženec?

Modlitbu začínáme znamením svatého kříže. Občas se také líbá křížek korunky a jím kreslí na sobě znamení kříže říkajíce: Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Tím krátkým vyznáním víry ve Svatou Trojici zveme Pána Boha, aby byl přítomný v této modlitbě. Následně na tom křížku se říkají slova Credo /Věřím v Boha/. Když je odříkáváme, potvrzujeme své osobní vyznání víry.

Modlitba na vstupních pěti kuličkách růžence má nás otevřít Duchu Svatému. První je místem, ve kterém se modlíme Modlitbu Páně /Otče náš/. Následně na položených blízko sebe třech kuličkách říkáme třikrát Zdrávas Maria. Když se modlíme tuto modlitbu, modlíme se postupně za víru, naději a lásku, tedy za základní ctnosti. Doba modlitby tří Zdrávasů je také okamžikem upřesnění své intence modlitby např. za Církev, za blízké, za sebe nebo nějakou zemřelou osobu. Na páté kuličce modlíme se Sláva Otci. Tato modlitba nám připomíná, že modlitbou a životem odevzdáváme poctu Bohu v Nejsvětější Trojici. Po okamžiku modlitebního mlčení začíná další modlitba růžence – na věnci kuliček, spjatých medailkou. Právě zde začínáme rozjímání prvního tajemství růžence. Všech růžencových tajemství máme 20. Ta jsou rozdělena do čtyř částí: pět tajemství radostných, pět tajemství světla, pět bolestných a pět slavných. Tradiční růžencová korunka počítá pět desátků; proto když se ji modlíme, rozjímáme jednu z částí svatého růžence.

Když rozjímáme jednotlivá tajemství, připomínáme si jeho obsah přivoláním jeho titulu, např. říkáme Zvěstování, po čemž se na okamžik zamyslíme, co se v tom tajemství událo, a modlíme se na velké kuličce Otče náš a na delších deseti Zdrávas Maria, na závěr na velké kuličce odříkáváme Sláva Otci. Ctitelé Panny Marie Fátimské, kteří přijali její Poselství, modlí se na stejné kuličce: Pane Ježíši, odpusť nám naše, hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, kteří potřebují nejvíce Tvého milosrdenství. Na stejné kuličce připomínáme si obsah dalšího tajemství a odříkáváme modlitbu Otče náš, která předchází dalších deset Zdrávasů. Když modlitbou Sláva Otci zakončíme rozjímání posledního desátku, rozjímané části růžence, obvykle přidáváme nějakou mariánskou modlitbu, např. Zdrávas Královno.

Růžencová modlitba vyjadřuje lásku

V Církvi existuje zvyk přiřazeni jednotlivých části Růžence následujícím dnům v týdnu. A tak radostné části je předurčeno pondělí a sobota, tajemstvím světla předurčen čtvrtek, rozjímání bolestné části vyznačeno úterý a pátek a slavné části zanechána středa a neděle.

Při rozjímání jednotlivých tajemství je možné použít vhodné kousky Písma svatého a také je možné použít připravené růžencové rozjímání. Konečně je možné použít vlastní představivost a stát se aktivním účastníkem následujících spasitelných tajemství, sledujícím jejich mysteria. Stojí za to zdůraznit, že je tolik způsobů rozjímání Růžence, kolik je způsobů vyjadřování lásky. Tato modlitba je velice individuální, může mít tedy rysy vlastních nápadů, zvlášť tehdy, když je modlena soukromě. Když je však modlená veřejně, měla by brát ohled na přijaté všeobecně tradiční způsoby její praktikování, schválené Církví.

              Biblickost růžencové modlitby

            Modlitba růžence je biblickou modlitbou, protože rozjímané v ní tajemství, s výjimkou dvou posledních mají biblický základ a také proto, že odříkávané v ní modlitby byly převzaté z Písma svatého. Modlitba Otče náš je ta, které naučil Pán Ježíš své Apoštoly, a je vzorem veškeré modlitby křesťana. Zdrávas Maria, to je počátek Andělského pozdravu ze Zvěstování. Slova, která odříkáváme, vyřkl nebeský posel, archanděl Gabriel. Když se tak modlíme, chválíme Boha v Jeho nejnádhernějším stvoření, ve kterém nejdokonaleji našla naplnění slova Modlitby Páně.

            Víme, že Maria úplně velebila svým životem Boží jméno. Zavedla ve své duši a ve svém životě Boží království a konečně dokonce naplnila Boží vůli. Druhá část modlitby Zdrávas Maria je modlitbou Církve. Vypravuje o potřebě modlitby přímluv Marie v nejdůležitějších okamžicích našeho života. Proto ta druhá část modlitby dokonale vyjadřuje ducha Bible, ducha chudých Pánem – lidí chudých jako Maria. Ona celou svou důvěru vložila do Boží milosti a neměla žádného jiného pojištění v životě, jako jen oporu v Něm. Skrze dlouhá století modlitba Zdrávas Maria byla přesným opakováním slov Gabriela a Alžběty. Teprve v XIII. století tato modlitba je doplněna jedním slovem – Ježíš. Ono velice obohatilo tuto modlitbu, neboť v jejím centru se našlo toto nejdůležitější jméno, o kterém sv. Pavel řekl, že před Ním poklekne veškeré koleno. Zase druhá část této modlitby vznikla v XIV. století, kdy v Evropě vládl mor. V recitovaných slovech zůstalo jen znamení hrůzy tamtěch dnů – teď a v hodinu smrti. Lidé tehdy hledajíce záchrany, utíkali se k Marii. Papež Pius V., známý z prosby o modlitebnou přímluvu ohledně bitvy pod Lepantem, nařídil umístit tuto modlitbu do římského breviáře, čímž z ní udělal oficiální modlitbu Církve.

            Obě modlitby Otče náš a Zdrávas Maria vyjadřují naši víru a slouží velebení Boha. Neměli bychom zapomenout, že modlitba Zdrávas Maria je nejen modlitbou, ve které prosíme Pannu Marii o přímluvu, ale je modlitbou Kristocentrickou, tedy v centru které je Kristus. Modlitba Sláva Otci je střelným aktem velebení Boha v Nejsvětější Trojicí. Naproti tomu modlitba Věřím v Boha je formulí víry. Také samotné znamení kříže, s vyřknutými slovy, je trinitární formuli, používanou nejprve při křtu svatém a později na počátku každé modlitby.

              Růžencová modlitba a svědectví víry

            Růženec je modlitbou myšlenkovou a ústní, která těší nebe a zemi. Když se tak modlíme, stáváme se svědky víry, kteří vidí a zakouší, jak tajemství spásy postupně se dostávají do tajemství našeho života. Tehdy se koná zázrak našeho spojení s Kristem. Zakoušíme tehdy na sobě, jak ústní modlitbě dělá doprovod myšlenka a slévá se v ní v jedno velebení Boha. Systematické praktikování jí proměňuje náš denní život a činí ho milým Bohu. Tehdy se on stává životem s Ježíšem a Marii, ve kterém toužíme naplnit ve všem Boží vůli. Tak praktikována modlitba růžence stává se modlitbou pokorné prosby a pramenem hojného života milostí nejen pro nás, ale zároveň pro celé společenství Církve.

                                                                                                              P. Stanislav Groň, SJ

Kalendář akcí:

Myšlenka dne:
Bez Pána nejsme nic. Když chápeme, že potřebujeme být naprosto závislí na něm, mizí všechna soutěživost, honba za ziskem a svárlivost. Kéž nám Bůh dá tento pohled každý den.


Modlitba měsíce
Ježíši, žij ve mně,
jako jsi žil v Marii
a přijal v ní tělo a krev.
Žij nyní také ve mně
a staň se i ve mně tělem a krví.
Mysli ve mně,
modli se ve mně,
miluj ve mně,
trp ve mně.
Pohlížej ze mne,
mluv ze mne,
jednej ze mne,
působ ze mne.
Vyzařuj skrze mne,
povzbuzuj skrze mne,
posiluj skrze mne,
pomáhej skrze mne.
Ježíši, používej mých rukou,
kráčej mýma nohama
dál po zemi.
Abys nás všechny
v Duchu Svatém
přivedl k Otci…
Abys Ty, vtělený Bože,
byl všechno ve všech nás.
Amen.


Modlitba k Andělovi ticha

Přijď, anděle ticha,
přijď, kdy nikdo neslyší
a přisedni se ke mně.
Toužím už velice po Tvém dechu,
po Tvém úsměvu,
po tiché přítomnosti…
Přijď s jemností
a posaďme se v mlčení
bok po boku,
nic více není třeba.
Stačí kouskem nebe
zahalit kolena,
modlíce se k Pánu
bez jednoho slova:
prosit a děkovat,
prosit a děkovat,
prosit a děkovat.

Čtení na dnešní den:
Pro dnešní den nebylo nalezeno.
Přihlášení:
 
 
Přihlásit
Copyright © 2009, Farnost Laškov | Created by Soft System